Hlavní menu:
TAK MÁME ZA SEBOU PRVNÍ ČÁST NAŠÍ CESTY, TEN NEJVĚTŠÍ TAH – PROTNOUT AFRIKU OD SEVERU K JIHU
…WE MADE IT!!!
Z Evropy jsme vyráželi 20. října 2008 a s africkým kontinentem se loučili 19. srpna 2009 – prozatím… ;o)
Projeli jsme 12 zemí afrického kontinentu východním pobřežím (evropské státy nepočítáme). Strávili jsme na cestě jen v Africe 311 dní a nocí, ujeli jsme 52.173 km, spotřebovali 6.931 litrů nafty.
Celkové náklady na cestu Napříč Afrikou včetně příprav a samotného putování jsou 778.331,-Kč
Na afrických cestách jsme :
zničili : 4 pneumatiky úplně, 2 zůstali použitelné, 1 ráfek prasklý, pravý bok při dopravní nehodě, shasi bolt,
onemocněli: jen běžnými střevními a žaludečními potížemi a pár kocovinami
naklikali : cca 38tisíc fotek včetně podvodních naším fotoaparátem Panasonic Lumix FZ 50 + pár pěkných filmů na Panasonic kameře
získali : potapěčský certifikát do hloubky 30m a připsali si každý 20 ponorů do našich Log booků
potkali spoustu cestovatelů : 5 Holanďanů, 3 Malaysanů, 9 Němců, 1 Řekyni, 1 Belgičana, 5 Švýcarů, 1 Rakušana, 3 Brity, 5 Jihoafričanů, 1 Chorvata, 1 Slováka, 1 Poláka a 1 Itala …
ochutnali : masa – Kudu, Impaly, Springboka, krokodýla, Oryxe, Prasete bradavičnatého, velblouda, arabské krávy a africké slepice, pštrosa, včetně vejce … mimo jiné nabízejí to v každé masně jako u nás vepřové, není to od pytláků!
Na cestě NEJ … :
Nejhezčí země : Téměř každá země je krásná ať svou přírodou, domorodci či pohostinností, ale asi nej byl Súdán a Zimbabwe co se lidí týče, Namibie co do krásy přírody
Nejteplejší země : Súdán (cca 46-50°C, v noci 28°C)
Nejstudenější země : JAR (v noci až minus 6°C), Lesotho - sníh
Nejpřátelštější domorodci : Jednoznačně Súdán
Nejpřátelštější afričtí běloši : Zimbabwané a Jihoafričani
Nejzajímavější setkání s domorodci: Súdán – Kadúglí, Etiopie – Omo Valley – kmen Hamar, Keňa – Maasajové
Nejlepší nákupy : Na trzích v Keňi, Tanzánii, ale také v Súdánu a Egyptě
Nejrychlejší a nejpohodovější hraniční přechod : Etiopie, Namibie, Zimbabwe
Nejlepší park : Kgalagadi Transfrontier NP v JAR, Etosha NP v Namibii
Nejdivočejší park : Kafue NP v Zambii a Mana Pools v Zimbabwe
Nejlepší poježdění : Namibie a Keňa
Nejkrásnější příroda : Namibie a Keňa
Nejlepší asfaltky : JAR i Zimbabwe
Nejlepší pisty : Keňa a severní Namibie
Nejkrásnější místo na potápění : Egypt Dahab – pro Andreu „El Bells“ a pro Reného „Canyon“
Nejhezčí pláž : Tanzanie, Divoké pobřeží v JAR
Nejhezčí trek : Zimbabwe se lvy
Nejhezčí buš kemp : Egypt v poušti a pouštních oázách, Súdán v poušti a jižní savaně, Keňa - kdekoliv na severu z Omorate do South Horr, na jihu od Maasai Mara k Nakuru, Namibia – sever a severozápad nebo jiho východ, všude se nabízí nádherný kousek krajiny pro kempování, místy i JAR
Nejhezčí oficiální kempink : Zambie – Eureka campsite (zebry, antilopy, žirafy a buvoly se promenádují v a okolo parku), Zimbabwe, Mana Pools - všechny, ať větší nebo privátní kempy na břehu Zambezi (hroši tam diskutují, hyeny a šakaly Vám kontrolují zásoby v a okolo stanu, opice občas něco ukradnou a sloni si zrovna vybírají větvičky nad vaším autem či stanem), Swaziland – Hlane NP- Ndlovu Campsite
Nejvíc neočekávané překvapení : Situace, přátelskost, pohostinnost a podmínky pro cestování v Súdánu. Situace v Zimbabwe, ale i celkově na celé naší cestě každý krok, každý směr by se dal zařadit mezi neočekávaná překvapení, ať už příjemná či nepříjemná.
Nejlepší africké jídlo : V každé zemi mají výborné specialitky. Např. Súdán – sorgamové placky s okrou, Etiopie – kozí kotlík s injerou, Keňa – Nyama Choma (na ohni pečené kozí, ovčí či hovězí maso) a ugali (hustá kukuřičná kaše), JAR – braai, Nejlepší fotošot: Z takového množství fotek se nedá vybrat ta nej, je jich více, těch nej...
Nejlepší setkání se zvířaty : JAR – Transfrontier – lví hrátky, Zimbabwe - procházka se lvy
Nejhorší zkušenost s domorodci: Etiopie – žebrání a místy agresivita místních obyvatel
Nejhorší hraniční přechod : do a z Egypta a do Zambie
Nejhorší cesty : Etiopie mimo hlavní asfaltky, severní část Keni a "potholes" v Zambii
Nejdražší národní parky : Tanzanie a Keňa
Nejzkorumpovanější úředníci : Egypt, Zambie a Keňa – policisté
Nejhorší počasí : Na pobřeží v JAR - silný vítr a neustávající deště
Navštívili jsme jen zlomek tohoto okouzlujícího, drsného a osobitého černého kontinentu za zlomek času. Národní parky, hlavní města, odstrčené oblasti, krásné pláže, drsné opuštěné oblasti, přeplněné savany. Nakoukli do jiných kultur a životních stylů, pozorovali zvěř, kterou jsme předtím znali jen z filmů, fotek a ZOOparků. Afrika nás nezklamala, ukázala nám svou tvář, svou jedinečnost, štědrost, rozmanitost, ale i nebezpečnost, krutost a nenávist.
Udělali jsme si svůj vlastní obrázek, v mnohém změnili názor a také porovnali skutečnost s mediálními blafy, které se v mnohých případech velmi rozcházejí. Nejen politické a bezpečnostní, ale i ekonomické či humanitární.
V Evropě s hřejivým pocitem na srdci, že pomůžeme potřebným, nosíme oblečení, obuv a jiné prostředky do charit a stanic Červených křížů, abychom možná i právě naše věci mohli najít na afrických trzích, prodávané za tučné peníze místním domorodcům.
Toto je jen jeden z mnoho případů, kdy humanitární pomoci jdou špatnou cestou a nebo nejdou vůbec.
Velice závažná je situace fauny a flóry. Převážná většina zvěře je na červené listině ohrožených druhů a my vesele a v klidu přihlížíme dalšímu snižování počtu jednotlivých druhů, dalšímu vyvražďování. Alarmující je situace nosorožců a zrůdných Asiatů. Zvěř se v Africe odjakživa pohybovala volně, patřila jí veškerá půda, migrovali, tak jak migrují africké kmeny, ale se střelově rostoucí populací je méně a méně místa pro zvěř, a navíc větší poptávka po potravě-mase. Aby se aspoň nějaké kusy zachránili, jsou nacpané do malých prostor národních parků a rezervací a tím značně omezena v pohybu. Ani plot rezervace je ovšem před pytláky a utlačovateli neuchrání. Ale i přesto, že se dostali až na listinu ohrožených druhů, přesto pro některé z nás zabírají místo a jsou na obtíž, ba dokonce jako dobrý výdělek.
Už ani příroda se nemá možnost o své postarat sama, člověk se snaží převzít nadvládu i nad ní kompletně... určujeme, kolik kusů toho a nebo toho druhu se musí eliminovat, z důvodu přemnožení. Viz případ slonů v JAR, kdy mělo být utraceno 300 kusů, přičemž v severní Africe v roce 2008 rapidním způsobem klesl počet pouštních slonů z důvodu úhynu pro nedostatek vody. Problém úbytku zvěře a vědomé likvidace přírody kolem nás pro naše pohodlí a katastrofický vzrůst populace, je celosvětový a je určitě důvodem k zamyšlení. Je třeba začít něco dělat proto, aby možná už i příští generace neznala faunu i flóru jen z obrázků.
Heslo " Once Africa, forever Africa " (Jednou Afrika, navždy Afrika) je zcela na místě, snad je to pro tu vůni, pro ty nádherné rudé východy a západy slunce, pro hlas divočiny, pro kulturu a zvyky domorodců, ať je to pro cokoliv, je to pravda a člověka to táhne zpět urputnou silou.
Výlet, jestli se to tak dá nazvat, nás nezklamal, byl nádherný, jedinečný, dobrodružný, zábavný, záživný, prostě nej. Pomohl nám přehodnotit životní priority a hodnoty, ale každý cestovatel ví, jak ho každá cesta mění, vychovává ho a naplňuje poznáním a novými zkušenostmi důležitými pro další život, ale i cesty.
Náš sen se stal skutečností a naplnil naše očekávání, překvapil spíše mile než nemile a otevřel novou cestu...