Expedice Afrika 2008-2009 - Deník cesty

ITÁLIE

Úterý 21.říjen 2008 22:00 hodin

Na jeden zátah jsme přejeli Švýcarsko a poslední hranici jsme projeli cestou tunelem Gothard a pokračovali směrem na Miláno, kde za benzinkou u hromady bordelu na parkovišti pro kamióny jsme poprvé na naší cestě rozbalili střešní stan. Spaní bylo pohodlné, ale příjezdy a odjezdy kamiónu rušili naši noční siestu.

Středa 22.říjen 2008 8:00 hodin

Ráno jsme si dali pravé italské presso (tedy spíš lok italské kávy) a pokračovali kolem Milána k cíli naší cesty přes Evropu. Po pár hodinách jsme opravdu objevili ceduli Janov a přes bláznivou italskou dopravu

jsme se dostali k přístavu, odkud jsme lodí společnosti Grandi Navi Veloci odplouvali na černý kontinent (ve středu 22. 10. 08 v 18hod)

Měli jsme celkem dost času, zašli jsme si tedy posedět do příjemné restaurace a ještě před naloděním si dali pravé italské meníčko. Vrátili jsme se zpět do přístavu a zařadili se do hada čekajících overlanďáků a kočovníků. Pár naložených nebo spíše přeložených osobních aut. Za námi stála partička nových Hummerů. Parta českých nadšenců si jeli užít trochu řádění vách a poježdění po tuniských cestách. Ve frontě si své expediční čtyřkolky hlídali i nějací Italové, Angličani ba i Poláci. Na lodi jsme, nebo spíš nás díky bulvárnímu plátku Blesk, nás objevil Marian ze Slovenska, kterého jsme smotorkou Hondou vzmatku přeložených osobáků a upravených offroadů trochu přehlédli. Marian se vydal na výpravu po Tunisku.

Konečně jsme se nalodili, uf, organizace Italů a nějakých Asiatů je děsná ;o)

Loď uvnitř byla pěkná, kabinky děsně malé, ale na přespání lepší než sedět na sedadle. Jídlo a nápoje celkem drahé, jinak žádná zábava či rozptýlení pro cestující. O organizaci a informování cestujících ani asi mluvit nemusíme. Na to, že se jedná o evropskou společnost, servis pod ůrovní. Nikdo nic neví, nikdo nic nepoví.

A vyplouváme!!! Hurá!! Čeká nás téměř 24hodin na jedné lodi, až to přespíme a přežijeme, budeme v Tunisku. Tak ahoj u tmavých... ;o)